Téma týdne – vánoce

Soutěž již skončila (27. 12. 2015 23.59).

Máš rád(a) Vánoce? Kde a s kým je trávíš nejčastěji? Máš nějakou veselou příhodu? Který dárek Tě nejvíce překvapil? Vytváříš vlastní dárky nebo je kupuješ? Dodržujete nějaké tradice, které? Máte živý vánoční stromek? Zpíváte koledy nebo chodíte třeba do kostelů a na vánoční trhy? Jak vypadá Tvůj Štědrovečerní den?

Téma týdne – vánoce

Pokud chceš vyhrát tuto knihu, tak nám napiš pár veršů, jakkoliv dlouhou povídku nebo namaluj obrázek. Nezapomeň, že tvé příspěvky musí vystihovat toto téma týdne.

Své dílo pošli na *** soutěž již skončila *** a nezapomeň připojit své celé jméno a adresu, abychom Ti v případě výhry mohli odměnu zaslat.

Příspěvky, které nám zasíláte

VýherceVýhru získávají děti ze ŠD Beroun, gratulujeme.
  • 27. 12. 2015, Nicol Veseláobrázek
  • 27. 12. 2015, Johana Stryková1, 2
  • 27. 12. 2015, Antonín Scafari1, 2
  • 27. 12. 2015, Nina Petráňová1, 2
  • 27. 12. 2015, Adéla Neumanová1, 2
  • 27. 12. 2015, Miroslav Koubík1, 2
  • 27. 12. 2015, Barbora Konečná1, 2
  • 27. 12. 2015, Josef Hlávka1, 2
  • 27. 12. 2015, Tadeáš Hanke1, 2
  • 27. 12. 2015, Jiří Fortuník1, 2
  • 27. 12. 2015, Adéla Dufková1, 2
  • 27. 12. 2015, Tomáš Becher1, 2
  • 27. 12. 2015, Karolína Váňová1, 2, 3
  • 27. 12. 2015, Matěj Smejkal1, 2, 3
  • 27. 12. 2015, Alžběta Langmajerováobrázek
  • 27. 12. 2015, Aneta Kulhánková1, 2
  • 27. 12. 2015, Nikola Ježkováobrázek
  • 27. 12. 2015, Anna Fučíková1, 2, 3
  • 27. 12. 2015, ŠD Beroun1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13
  • 27. 12. 2015, Barbora KonečnáŠtědrý den
  • 27. 12. 2015, Petr Műller1, 2
  • 27. 12. 2015, Lukáš TomaVánoční pohádka
  • 27. 12. 2015, Zuzka TejklováVánoce u Ondry
  • 26. 12. 2015, Julinka Berrová1, 2
  • 26. 12. 2015, Pavla Jaklováveršík
  • 25. 12. 2015, Adéla Uhrovásnížek
  • 25. 12. 2015, Jakub Hejnamikuláš, čert a anděl
  • 24. 12. 2015, Kačenka Jeníčkováobrázek
  • 22. 12. 2015, Lukáš Popelík, Miroslav Koubík, Adélka Dufkovázvířátka v lese o Vánocích
  • 22. 12. 2015, Karolína Váňová, Ráďa Popelík, Míša Henčovájak žijí zvířata…
  • 22. 12. 2015, Adam Šantora, Nikola Ježková, Tomáš Becher, Barbora Konečná, Tomáš Hankejezevčí Vánoce
  • 22. 12. 2015, Anička Fučíková, Matěj Smejkalkaprovo dobrodružství
  • 22. 12. 2015, Nikola JežkováVánoce
  • 22. 12. 2015, Anna Fučíkovápřání

Štědrý den

Byly jednou dvě holčičky, které se jmenovaly Aneta a Maruška. Maruška byla moc hodná, ale Aneta ne. Aneta kradla Marušce věci, lhala a podváděla. Blížily se Vánoce a holky napsaly Ježíškovi. Aneta si toho napsala mnoho, i když si to nezasloužila, na rozdíl od Marušky, která si toho tolik nepřála. Pak daly dopis za okno. Odpoledne maminka řekla: „Půjdete do lesa ozdobit stromeček pochoutkami pro zvířátka.“ Aneta odsekla: „Já nikam nepůjdu!“ Když tatínek rozkázal, že půjdou obě, Aneta vzala košík a šly. Když došly ke stromu, začala Maruška zdobit. Po chvíli se zeptala Anety: „Pomůžeš mi?“ „Ne! A dej mi pokoj, jdu domů.“ Odsekla Aneta. „Ale sama jít nemůžeš,“ řekla Maruška. „Proč by ne, já můžu všechno! Ahoj.“ Dodala Aneta a odešla. A tak Maruška ozdobila stromeček sama a také se vydala domů. Doma dostala vynadáno, že nešla a Anetou. Když se holky druhý den vzbudily, dopis už za oknem nebyl. Dnes holky zdobily stromek doma. Anetě spadla ozdoba na zem a svedla to na Marušku. Ta dostala opět vynadáno. Když byl večer, holky se nemohly dočkat Štědrého dne. Druhý den byl konečně Štědrý den. Večer šli všichni do pokoje a najednou zazvonil zvoneček a pod stromečkem byly dárky. Maruška toho dostala strašně moc, zatím co Aneta dostala jen dva dárky. Rozkřičela se tedy „Kde jsou ty ostatní dárky? Tohle jsou ty nejhorší Vánoce.“ Maruška jí dala otázku, na kterou si stejně odpověděla sama: „Víš, proč jsi jich nedostala víc? Protože jsi zlobila.“ „Ne, to není pravda. Ty jsi zlobila.“ Naštvala se Aneta, když nad tím však přemýšlela, uvědomila si, že se chovala doopravdy zle. Řekla tedy Marušce: „Měla jsi pravdu, omlouvám se.“ Maruška omluvu přijala, a protože byla hodná a sestry jí bylo moc líto, o dárky se s Anetkou rozdělila. A celý rok už byla hodná. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.

Barbora Konečná – Veverušáci Beroun

Vánoční pohádka

Byla jednou jedna zvířátka a ta si k Vánocům přála nový venkovní výběh. Slon výběh načrtl, a pak ho se zebrou a s žirafou domalovali. Ukázali ho ostatním a všem se obrázek líbil. Pak ho dali za okno a čekali. V noci slyšeli skřípot. Mysleli si, že je to Ježíšek a že si bere ten papír. Ráno tam papír nebyl. Na Štědrý den večer všichni čekali v napětí. Proletěl Ježíšek s anděly, kteří mu pomáhali. Skládali z prken plot, velký přístřešek a hodně dalších věcí. Všichni byli spokojení. Zvířátka dostala nový krásný výběh.

Lukáš Toma – ŠD Beroun

Vánoce u Ondry

Jednou v roce jsou Vánoce. A v jednom domě bydlel chlapec Ondra, ten neměl tátu. O Vánocích se strojí stromeček, pečou se perníky a zpívají koledy. Ondra s mámou strojí stromeček. Máma peče cukroví a kapra. Ondra chystá na stůl, a při tom uviděl zlaté prasátko. Najedli se, uklidili se stolu, a sedli ke stromečku. Začali zpívat koledy. Potom Ježíšek zazvonil a oba se rozběhli ke dveřím. U dveří však nikdo nebyl. Vrátili se ke stromečku, tam již byly dárky. Pro každého dva. Nejdřív rozbalili dárky – Ondra, pak maminka. Ondra dostal autíčko a rukavice. Ondra z toho měl velkou radost. Maminka dostala šaty a červené střevíčky. I maminka měla radost. Oba poděkovali Ježíškovi. Za rok byly zase V8noce. Ondra dostal ponožky. Maminka zase svetr. Poděkovali. A určitě se těší na další rok, na příští Vánoce.

Zuzka Tejklová – ŠD Beroun

Slepoval jsem linecké
a plnil jsem ořechy,
nemusel jsem naštěstí
shrnovat sníh ze střechy.

Krájel jsem pak brambory,
řízky z kapra obaloval,
všechno mám, jen jedno nevím:
kam jsem vlastně dárky schoval.

Kvůli špatné paměti
Ježíšek měl zpoždění,
což na kráse celých Vánoc
až tak nic moc nezmění.

Zpod stromečku vykoukly
místo v pět až v devět
nový mixér, ponožky
a plyšový medvěd.

Cukroví tu bude schnout,
nemám na ně chutě,
po všech velkých přípravách
rád půjdu na kutě.

Pavla Jaklová

Snížek

Kdysi dávno jsem byla u dědy na prázdninách. Je to už opravdu dávno, to jsem byla ještě malá holka. Dědova chalupa leží v malé vesničce, kde je moc krásně a mám tam spoustu kamarádů. Nejvíce jsem se kamarádila s dětmi od sousedů, kteří měli velký statek. Chovali koně, krávy, slepice, ale co mě nejvíce zaujalo, byla jejich koťata. Bylo jich celkem pět. Jedno černé, tři mourovatá a jedno celé bílé. A právě do něho jsem se v tu ránu zamilovala. Celé prázdniny jsem si s ním hrála a přemlouvala rodiče, aby mi dovolili vzít si ho domů. Protože bylo celé bílé, říkala jsem mu Snížek. K mé velké radosti rodiče ke konci prázdnin nakonec souhlasili.

První dny u nás doma probíhaly báječně. Snížek rostl jako z vody, možná až moc, občas nám připadal spíše jako chlupatá kulička než jako kocourek. Časem, někdy kolem Vánoc s ním ale začaly být problémy. Lezl kam neměl, všechno okusoval a drápky potrhal vše látkové, co mu přišlo do cesty.

To opravdové pozdvižení ale přišlo až tehdy, když jsme začali zdobit vánoční stromek. Snížek se nám pletl pod nohy, trhal vánoční ozdoby a ujídal vánoční cukroví. „Snížku, né!“ vykřikla jsem, to už ale bylo pozdě. Snížek se odrazil z okenního parapetu a dopadl přímo na špičku našeho stromku. Protože už Snížek nebyl žádné malé koťátko, stromek i s ním se naklonil směrem k oknu, které s ohlušující ranou rozbil. Snížka to polekalo, skočil z větve na větev, což způsobilo, že stromek spadnul směrem do obýváku. Cestou strhl záclony a ještě než dopadl na zem, stačil vyrazit mamince z rukou tác s limonádou, kterou nám právě přinášela. Najednou bylo ticho. Všichni jsme byli v šoku. V tu chvíli by se ve mně krve nedořezal. Měla jsem strach, co se stalo Snížkovi, a zároveň jsem s napětím čekala, co na tu spoušť asi řeknou naši. Ticho prolomil až tatínek, který právě v rohu místnosti rozmotával vánoční řetězy: „Tohle nejsou žádné Vánoce. Tohle není žádný Snížek!“ vykřikl. „Tohle je katastrofa! Ten kocour je spíš nebezpečná sněhová koule!“ Když maminka vstala a začala ze sebe otírat limonádu, všimla jsem si, že se usmívá. Snížek mezi tím přiběhl ke mně na klín. Dobře věděl, že za to, co provedl, ho nikdo nepochválí. Vlastně se ke mně přiběhl schovat. Nakonec se začal usmívat i tatínek. V té chvíli se vlastně nic jiného dělat nedalo.

Naštěstí vše dobře dopadlo a my na tuto příhodu každé Vánoce rádi vzpomínáme. Jen tatínek už Snížkovi neřekne jinak než: „Co ty naše Sněhová koule....“

Adéla Uhrová, 8.B

Mikuláš, čert a anděl

Předznamenáním vánočních svátků je jistojistě návštěva tří pohádkových bytostí, která má dětem připomenout, jak byly po celý rok hodné.

Jednoho dne mě poprosila paní Nová, která bydlí kousek od nás, jestli bychom s kamarády nepřišli za Mikuláše, čerta a anděla k jejímu zlobivému synovi. Souhlasili jsme. Já jsem si zamluvil, že budu dělat Mikuláše. Dan se musel smířit s rolí čerta. Je snědý, má tmavé oči a černé kurdnaté vlasy. Stačilo sehnat nějaký kožich a ocas. Vítek je pro změnu blonďák s velkýma modrýma očima. Stačila jen paruka, křídla, šaty a anděl byl hotový. Na přípravu jsme měli téměř měsíc. Naše maminky nám pomohly vyrobit krásné kostýmy.

Bylo 5. prosince, sraz jsme měli u nás doma. Čert přišel jako první. Mlácení řetězů a hudrování bylo slyšet z ulice dříve než zvonek u dveří. Když jsem Dana uviděl, vůbec jsem ho nemohl poznat. Opravdový hororový čert. Byl oblečen do huňatého kožichu z tatínkovy zimní bundy, ke kterému maminka přišila ocas, omotala ho od hlavy až k patě řetězy a na hlavě měl blikající rohy. Za chvilku přišel i Vítek. Vypadal spíše jako baletka. Měl na sobě punčocháče, zlatobílé šaty, křídla a na hlavě zlatou paruku. Byl opravdu legrační. No, chudáci děti!

Vydali jsme se na cestu. Obešli jsme několik rodin s malými dětmi a z každé návštěvy jsme měli dobrý pocit. Děti říkaly básničky a slibovaly, že budou poslouchat, uklízet a pomáhat. Ta nejhorší návštěva nás teprve čekala. Paní Nová nám dala do košíku sladkosti pro svého syna Lukáše a ukázala nám dveře do dětského pokoje.

Vešli jsme, proti nám stál malý kluk s překříženýma rukama a zamračeným výrazem. Čert spustil, mlátil řetězem, ale Lukášův výraz se vůbec nezměnil. Přistoupil jsem k chlapci, otevřel jsem knihu a domlouval mu, že má být hodný a poslouchat maminku. Bohužel, žádné básničky jsme se nedočkali. Lukáš přišel k nám a potichu řekl, ať mu dáme sladkosti z košíku. Prý má rozehranou nějakou hru na počítači a my ho zdržujeme. Dan smutně pohodil řetězem. Vítek stáhnul křídla a já jsem se nestačil divit. Vyndali jsme sladkosti z košíku a nevěřícně odešli domů.

Druhý den ráno mi volal Dan a smíchy nemohl mluvit. Když přišel večer domů, připnul kožich do tatínkovy zimní bundy a pověsil ji na věšák. Chudák jeho tatínek odešel ráno do práce i s čertovským ocasem. A v práci se tím všichni ještě dlouho bavili....

Jakub Hejna, 8.B

Zvířátka v lese o Vánocích

Za desatero horami a desatero kopci byl malý les. V něm žilo stádo srnek. Jednoho krásného podzimního rána se nečekaně jedné srnčí mamince narodilo srnče. Rodiče dumali, jak se srnče bude jmenovat. A nakonec se rozhodli, že se bude jmenovat Fifinka. Čas utíkal jako voda a za nedlouho nastala zima. Přiblížil se Štědrý den a začalo sněžit. Co to je? To je sníh! A tak se srnky rozhodly a šly zdobit stromeček. Našly krásný stromeček a během chvíle si ho ozdobily. Když na Štědrý den večer přišly ke stromečku, zjistily, že stromeček má ještě více věcí kolem sebe a ještě i navíc nějaké dárky. Ty jim tam přinesly hodné děti. Srnky se zaradovaly, něco pochroupaly, rozbalily dárečky, poradovaly se a šly do svých kutloušků.

Lukáš Popelík, Miroslav Koubík, Adélka Dufková – Veverušáci Beroun

Jak žijí zvířata v lese, když je zima…

Nastalo zimní období a pro mnoho zvířátek v lese to může být pohroma. Podzim byl krásný, slunečný a teplý a zvířata si zapomněla udělat velké zásoby potravy na zimu. Nastala zima a najednou je tu Štědrý den. Copak budeme dělat, přemýšlí zvířátka. Někdo tvrdě usnul a ani neví o tom, že je Štědrý den. Jiní mají ještě nějaké zásoby a někteří čekají, že jim hodní lidé pomohou. A skutečně. Hodné děti přichází za nimi den před štědrým dnem do lesa, aby jim ozdobily vánoční stromeček. Děti jej ozdobí ne kouličkami a ozdobičkami, ale stromek ozdobí různými pamlsky, co zvířátka mlsají. Tak například pro ptáčky jsou zde lojové kouličky, pěkná mrkvička, dobré jablíčka, suché pečivo a mnoho dalších pamlsků. Zvířátka si v lese tento stromeček našly a už se těší na večer, aby si mohly dát mňamku a rozbalit dárečky. Když vše proběhne podle zvyků a tradic, sejdou se u stromku, zazpívají si koledy, rozbalí dárečky, chvíli se pozdrží a pak jdou do svých pelíšků. Ráno se probudí, přijdou opět ke stromečku, mlsají dobroty, poklábosí si mezi sebou a pak se rozejdou. Každé zvířátko jde již po své zábavě. A tak jsou zvířátka ráda, když jim hodní lidé nosí do lesa mlsky.

Karolína Váňová, Ráďa Popelík, Míša Henčová – Veverušáci Beroun

Jezevčí Vánoce

Byl, žil jednou jeden jezevec a ten měl strašně moc rád cukroví. Celý Advent mlsal. Najednou mu cukroví došlo. Byl hodně smutný, protože mu cukroví šmakovalo. Neměl nikoho, kdo by mu to cukroví udělal. Nechutnalo mu to kupované. Najednou nastal Štědrý den. Šel ven pro jedličku a potkal hodné děti. Ty se ho zeptaly, jestli má rád cukroví. On jim odpověděl, že ano. Tak mu tyto děti cukroví daly. Jezevec řekl: „ To jsou moje nejkrásnější Vánoce. To jsou moje nejkrásnější a nejlepší dárky, co jsem kdy dostal.“

Adam Šantora, Nikola Ježková, Tomáš Becher, Barbora Konečná, Tomáš Hanke – Veverušáci Beroun

Kaprovo dobrodružství

Byl jednou jeden kapr a jmenoval se Petr. Jednou na Vánoce si ho vzali domů lidé. Hodili Petra do vany a dál se ho nevšímali. Petrovi bylo líto, že si ho nikdo nevšímá. A hop! Petr skočil z vany ven a plazil se do kuchyně. Jeden člen rodiny si ho všiml. Kapr se hrozně lekl a schoval se pod stůl. Tam ho chytili a vrátili zpět. Za nedlouho přišly děti a začaly si s ním hrát. Kapr leknutím omdlel. A když se probudil, zjistil, že je v rybníce. A nakonec vyprávěl své dobrodružství kamarádům.

Anička Fučíková, Matěj Smejkal – Veverušáci Beroun

Vánoce

Zvoneček na nebi zvoní,
domečky nám krásně voní.
Rolnička zas venku cinká,
a ty hladíš mého synka.
Jsou to ty nejkrásnější svátky v roce,
těšíme se na Vánoce.

Nikola Ježková – Veverušáci Beroun

Přání

Šťastné a veselé svátky,
Vám přeje Ježíšek mezi vrátky.
Pod stromkem jsou dárečky,
už zvoní zvonečky.
Na nebi letí hvězdička,
a já zavírám očička.

Anna Fučíková – Veverušáci Beroun

Autor:
Vydáno: